Pozastavení certifikace OP PIK – informace pro příjemce (10.4.2018)
Zdroj: https://agentura-api.org/2018/04/10/pozastaveni-certifikace-op-pik-informace-pro-prijemce
V reakci na dnešní zprávy v médiích informujících o pozastavení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ze strany Evropské komise informujeme, že pozastavení se nijak nedotkne proplácení dotací na účty žadatelů, které probíhá standardním způsobem. Rovněž nemá vliv na příjem žádostí v aktuálně otevřených výzvách či na vyhlášení nových výzev, které bude dále probíhat v souladu s harmonogramem. Pozastavení operačního programu znamená pozastavení certifikace prostředků z rozpočtu EU do státního rozpočtu.
Velmi zajímavý a trefný rozhovor s ministrem Hünerem (MPO) v Lidových novinách naleznete zde.
Citace tiskové zprávy MPO ze dne 10.4.2018
I když Evropská komise rozhodla o pozastavení certifikace Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pro Českou republiku, financování podnikatelských projektů není ohroženo. Hradí je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) z národních zdrojů. Současně resort s Evropskou komisí intenzivně řeší, jak chyby, které vznikly za minulého vedení, napravit a OP PIK co nejdřív znovu spustit.
Celou věcí se zabývá také interní audit ministerstva. „Po zhruba sto dnech v čele resortu průmyslu a obchodu mě nepřestává překvapovat, co se tu před mým nástupem dělo. Bohužel nejde o překvapení pozitivní, ba naopak. Musíme je řešit s rozvahou tak, aby se eliminovaly škody a Česká republika včetně podnikatelů a živnostníků, kteří OP PIK čerpají, nepřišla o důležité zdroje,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a dodává: „V kontextu s problémy v daném programu došlo k personálním změnám v sekci, která má evropské fondy na starosti. Nedávno jsme podali trestní oznámení v kauze NUPHARO a nevylučujeme, že na trestní oznámení dojde i v případě tzv. OPPIKu. Náš hlavní cíl je jasný - zajistit, aby se situace neopakovala a Česká republika mohla pokračovat v čerpání.“
Na problém v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přišel audit Ministerstva financí. Zjistil velkou chybovost při proplácení projektů. Hned poté Ministerstvo průmyslu a obchodu zastavilo platby a začalo situaci řešit s národním řídicím orgánem, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), i Evropskou komisí (EK). Komunikace s MMR i EK je velmi intenzivní, a to na denní bázi. Tyto orgány tak už ví, že interními opatřeními došlo k výrazné nápravě chybovosti. Což je základní předpoklad pro to, aby OP PIK byl znovu spuštěn.
Informace o OP PIK poskytuje Agentura pro podnikání a inovace (API). Podrobnosti zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/informace-k-operacnimu-programu-podnikani-a-inovace-pro-konkurenceschopnost--235995/ a na tomto místě: https://www.agentura-api.org.
OP PIK v centru pozornosti Evropské komise
I když řada IT firem se řídila psanými pravidly programu OP PIK / ICT a sdílené služby, a podmínky bezezbytku naplnila, dotaci nedostanou. Kdyby tento stav nebyl pro mnohé firmy velice drastickým zásahem do jejich finančních plánů založených na legitimních a smlovou podložených očekáváních, pak by bylo možné se této situaci pousmát a řici si, že bylo jen otázkou času, kdy se něco podobného stane coby ukázka díla bývalého náměstka pro fondy EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Jedná se o situaci, kdy program ICT a sdílené služby měl dle evropských pravidel spolufinancovat mzdy IT odborníků pouze za předpokladu, že se bude jednat v rámci firmy o nová pracovní místa. Namísto toho v rámci posledních výzev programu odpovědný náměstek ministra, pan JUDr., Ing. Tomáš Novotný, Ph. D., tyto evropsky stanovené podmínky při pokynech směrem k API nezohlednil a umožnil financovat i mzdy současných IT pracovníků bez nutnosti vytvořit místa nová.
Stovky žadatelů o dotaci jsou tak nuceni podepisovat nevýhodné dodatky ke smlouvám, kde se musí zavázat k vytvoření a udržení nových pracovních míst, i když s tím na začátku projektu nepočítali. Především těm malým IT firmám to způsobí značné problémy, které povedou až ke krachu některých z nich. Podobných metodických omylů bylo více. Dočkáme se možná tedy soudní dohry díky vysokým škodám způsobeným podnikatelům. Za účelem vyjasnění metodiky a její aplikace v této věci s MPO jedná Asociace pro evropské fondy (apef.cz). S cílem minimalizovat dopad na příjemce také dotčeným firmám radí, jaké jsou možnosti dalšího postupu a jak novým pravidlům pokud možno vyhovět.
Asi by bylo dobré rekapitulovat dosavadní zkušenosti s programem OP PIK. Ten je u řady programů výzev oproti minulému programu OPPI sbírkou nadbytečných podmínek, které v lepším případě vedou žadatele ke krátkodobým znechucení z extrémní překombinovanosti pravidel, v horším případě k odstoupení z projektů po zjištění malé ochoty poskytovatelů povolovat i malé změny v projektech. Retroaktivní změna pravidel nebo jejich výkladu se nestává vyjímečně.
Řada z těchto podmínek není vyžadována Evropskou komisí a byla údajně nadiktována od stolu bývalým náměstkem. Bohužel tyto podmínky měly pramálo do činění s reálnými potřebami podnikatelů a některé byly v dokonce v rozporu s evropskými dotačními pravidly. Proto došlo v dubnu tohoto roku k pozastavení OP PIK ze strany Evropské komise do doby, kdy se problém systémově vyřeší. Přesto, podle tvrzení MPO, to nebude na projekty žadatelů a další výzvy mít vliv.
Díky výše uvedeným okolnostem je dosavadní stav proplacení peněz příjemcům z tohoto programu tristní, a to necelých 7% vymezené alokace do roku 2020. I z tohoto důvodu došlo na MPO k nevyhnutelným personálním změnám na pozicích odpovědných náměstků, snaze o zjednodušení podmínek, současně se na léto 2018 naplánovala celá řada výzev pro podnikatele, které se již neočekávaly. Protože konec rozpočtového období se blíží a situace nutnosti zrychlit čerpání alokovaných peněz se opakuje.
Jistě brzy budeme nákladě analyzovat, proč se vlastně nečerpá? Nabízím subjektivní pohled a několik zásad, jak zlepšit nejen čerpání OP PIK, ale i spokojenost podnikatelů s prací státních úředníků v oblasti přidělování evropských fondů:
1. Výchozím bodem práce státní správy je dokonalá znalost evropských pravidel a daného programu podpory, například ohledně nastavení pravidel operačního programu, možností jeho změn, pravidel veřejné podpory, definice velikosti podniku, pravidel čerpání de minimis nebo například podmínek udržitelnosti projektu. Znalost toho, co je dáno pevně a neměnně, a co lze a v jaké míře a s jakou pravděpobností průběžně měnit v průběhu rozpočtového období v závislosti na poptávce ze strany firem, je základním kvalifikačním předpokladem výkonu funkce odpovědné osoby za daný operační program. Tato pravidla musí být striktně naplňována, avšak nikoliv zbytečně zpříšňována.
2. Druhým neméně důležitým předpokladem pro tvorbu kvalitních programů pro podporu podnikání je lidská empatie směrem k podnikatelům a reálná zkušenost s podnikáním. Základním předpokladem programů podpory podnikání bezpochyby současně nesmí být podezření, že každý podnikatel automaticky hodlá podvádět a že je třeba mu oproti příslibu dotace život co nejvíce zkomplikovat do extrému nastavenými nařízeními, jdoucími nad rámec nezbytně nutného. Bez osobní zkušenosti v podnikatelské sféře a ideálně s realizací větších dotačních projektů není možné dotační pravidla nastavit rozumně. Nelze po podnikatelích chtít, aby se zavázali k něčemu, co je současně přivede k bankrotu nebo je reálně ohrozí. Především nelze akceptovat retroaktivní změny pravidel ze strany poskytovatele, které silně narušují důvěru v samotný právní stát.
3. Míra administrativy v poměru k získané dotaci musí být v rámci možností přiměřená (zde existují značné rezervy) a podpora realizace projektu by měla být přirozeně brána jako služba státu, nikoliv jako dohled vyšetřujícího orgánu. I když je bohulibé vytvořit další pracovní pozice související s nastavováním dodatečných pravidel a jejich následnou kontrolou, je třeba v stále sledovat primární cíl, a to podporu podnikatelů. V momentě, kdy není o vyhlášené programy zájem, což dokládají statistiky, je něco v nepořádku.
4. Samostatnou kapitolu je role státu směrem k zajistění plně funkčního a uživatelsky příjemného administrativního rozhraní pro příjemce dotací i vlastní poskytovatele dotací.
5. S výše uvedenou empatií směrem ke svým "zákazníkům" dále souvisí fakt, je je třeba především sledovat naplnění cílů a výstupů projektu, respektive dotačního programu, a to v dlouhodobém horizontu. Vše ostatní je, při nutnosti dodržení základních pravidel, druhořadé. S ohledem na tento primární cíl by měly také konat kontroly projektu. Pokud to není nezbytné, nelze omezovat přístup k programu jen vybraným žadatelům.
6. Personální politika státu na pozicích souvisejících s dotačními programy nesmí být ovlivněna aktuální politickou konstelací - jedná se o řemeslo jako každé jiné. Bohužel většina odborníků s dlouholetou praxí byla se začátkem platnosti služebního zákona odejita a byla nahrazena většinou nováčky, kteří se tomuto řemeslu teprve učí.
7. Aby bylo možné efektivně čerpat, je nutné při úplném dodržení závazků vůči EU a legislativy ČR projektová pravidla zvolnit natolik, aby se do soutěže dobrovolně přihlásily opravdu konkurenceschopné projekty a umožnit těmto projektům bez zbytečných obstrukcí dosáhnout svých cílů. A bude nutné mezi žadatelem a poskytovatelem dotace vyvořit vztah obezřetné důvěry - tolerovat čistě administrativní nedokonalosti při realizaci projektů a naopak více postihovat záměrná porušení pravidel. V momentě, kdy se programy podpory podnikání stanou programy podnikatele podporujícími, bude o ně zájem. Stačí si vzít pouze příklad z realizace projektů v předchozím rozpočtovém období.
Letošního léta se dočkáme mnoha dalších výzev OP PIK, například na nákup výrobních technologií, na nákup IT vybavení, na podporu výzkumu, vývoje a zavádění inovací, výzev na rekonstrukci zchátralých objektů, výstavbu školicích prostor, zavádění elektromobility či podporu IT firem při tvorbě softwarových řešení, výstavbě datových center nebo výzev financujících opatření úspor energií.
Na semináři pořádaném Nakladatelstvím Forum k tomuto tématu, bychom vám rádi představili kromě výhod čerpání dotací ve výši až 80%, podrobněji řadu praktických problémů, se kterými se žadatelé při administraci projektu potýkali, vedoucích až k předčasnému ukončení projektu a neproplacení dotace. Setkali jsme se při realizaci projektů svých klientů s řadou požadavků poskytovatele dotace, které na počátku nebyly komunikovány, avšak které lze i nyní u nových projektů předvídat. Účastníci navíc získají přístup ke službě DotaceOnline.cz zdarma po dobu tří měsíců.
Doufejme, že nové dotační výzvy budou o poznání vstřícnější a administrace projektů o něco jednodušší alespoň tak, jak tomu bývalo v předchozím rozpočtovém období a že se s novým vedením programu obnoví také důvěra podnikatelů v nabízené možnosti programů podpory podnikání. Pokud tomu tak nebude, je opravdu na zvážení, zda dotační programy představují pozitivní nástroj pro rozvoj naší země.
Martin Dítě, GRANT ADVISOR 6.6.2018