Národní plán obnovy České republiky schválen – jak dál?

Martin Dítě, Dotaceonline.cz, 28.9.2021

Co bude podporovat Národní plán obnovy po pandemii? Proč nejsou hlavním klíčem k rozdělení peněz mezi členskými státy ukazatele vypovídající o míře zasažení pandemií? Jak budou implementovány cíle Zelené dohody? Proč může Zelená dohoda být naší záchranou, ale i zkázou? Proč je již avizována poradenskými firmami řada výzev, avšak proč nejsou tyto informace pro potenciální žadatele veřejně dostupné? S kým lze konzultovat vaše žádosti? Proč je Národní plán obnovy tak nepřehledný? Jak vypadá naše celková SWOT analýza Plánu obnovy?

Od hibernace Evropské komise k revolučním návrhům

Již v roce 2017 došlo k prvním jednáním o dalším rozpočtovém období EU na léta 2021 – 2027. Klíčem k rozdělení těchto prostředků byla především míra bohatství každého státu. Česká republika již navrhla své Operační programy, díky kterým by i nadále zůstala čistým příjemcem.

Další vývoj jednání byl však od začátku roku 2020 zásadně ovlivněn koronavirovou pandemií. Evropské instituce byly po dlouhé týdny ve stavu hibernace, zatímco státy, jako Itálie, čelí zdravotnické a ekonomické krizi a důvěra v EU se propadá. Po překonání nejhoršího Komise přichází s přelomovými návrhy v podobě dodatečného Nástroje pro oživení a odolnost na pomoc ekonomikám zasažených pandemií.

Po mnoha jednáních a kompromisech mezi členskými státy, jako bylo polské a maďarské veto, dochází ke schválení závěrečné podoby tohoto nástroje ve výši 750 mld. EUR. Ten se postupně přeměnil na nástroj podporující spíše investice do ekologické a digitální transformace evropské ekonomiky s 37 %, resp. 20 % výdajů. Evropská komise začíná tedy historicky poprvé v rámci nového plánu s vydáváním dluhopisů jménem EU, za které budou ručit jednotlivé členské státy.

Jaký je klíč k rozdělení peněz mezi členské státy

Zatímco víceletý finanční rámec je čerpán vždy v rámci sedmiletého programovacího období – s využitím pravidla N+2, peníze z Fondu obnovy bude muset Česko zasmluvnit již do konce roku 2023. Samotné čerpání prostředků se pak může protáhnout až do roku 2026. Znamená to tedy, že následující roky budou plné hektických projektových příprav. Získané finanční prostředky se budou splácet z budoucích rozpočtů EU po roce 2027 a nejpozději do roku 2058. Půjčky splatí členské státy, které si je vzaly.

Metoda určení klíče pro úvodní rozdělení 70 % prostředků mezi členské země zohledňuje počet obyvatel, převrácenou hodnotu již dosaženého HDP na obyvatele a průměrnou míru nezaměstnanosti za posledních pět let ve srovnání s průměrem Unie v letech 2015 – 2019. Při rozdělení zbývajících 30 % bude v budoucnu výrazněji zohledněn faktor poklesu reálného HDP v období 2020 – 2021.

Oproti původním plánům podporovat z Fondu obnovy po pandemii ty země, které se potýkaly s nejvyššími počty nakažených a s nedostatečnými kapacitami nemocnic, se priority pro rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé členské země změnily. Byly stanoveny spíše na základě minulé ekonomické kondice a míry nezaměstnanosti každého z členských států. Níže uvádíme tabulku, která dokládá, že vyšší váhu pro přerozdělení prostředků mezi státy představovala dlouhodobá míra zadlužení, než míra onemocnění nebo úmrtí s nemocí Covid 19. Morálním rizikem do budoucna může být fakt, že klíčem pro rozdělování evropských prostředků mezi členské státy tedy není původně deklarované zasažení pandemií, ale míra dlouhodobé rozpočtové neodpovědnosti.

Tabulka: Analýza korelace klíče rozdělení prostředků Fondu obnovy po pandemii se zdravotními Covid - dopady pandemie a mírou zadlužení jednotlivých členských států EU

Pořadí alokace Fondu obnovy na obyvatele	Stát	Alokace Fondu obnovy na obyvatele (EUR)	*Max. alokace Fondu obnovy do 2022 v mil. EUR absolutně**	Podíl (%) na celkové alokaci EU do roku 2022	Míra nezaměst-nanosti (%) za rok 2020**	Míra zadlužení k HDP v % (rok 2020)***	Pořadí zadlužení k HDP	Podíl osob s pozitivním Covid testem (%) k počtu obyvatel	Pořadí podílu osob s pozitivním Covid testem k počtu obyvatel ****	Pořadí podílu zemřelých osob na/s Covid19 k počtu obyvatel ****
1	Řecko	1657	17774	5,26	16,3	206	1	5,8	25	18
2	Španělsko	1490	69528	20,57	15,5	120	4	10,5	10	10
3	Chorvatsko	1468	6297	1,86	7,5	89	8	9,0	13	8
4	Portugalsko	1351	13910	4,12	6,9	134	3	10,3	12	12
5	Slovensko	1162	6330	1,87	6,7	61	14	7,4	19	4
6	Kypr	1149	1006	0,30	7,6	118	5	12,9	3	25
7	Itálie	1140	68896	20,39	9,2	156	2	7,6	17	6
8	Lotyšsko	1034	1963	0,58	8,1	44	21	7,8	16	17
9	Bulharsko	891	6269	1,85	5,1	25	25	6,8	22	3
10	Slovinsko	847	1777	0,53	5,0	81	10	13,3	2	7
11	Litva	796	2225	0,66	8,5	47	20	11,1	8	14
12	Maďarsko	735	7176	2,12	4,3	80	11	8,3	14	1
13	Rumunsko	730	14248	4,22	5,0	47	19	5,8	24	11
14	Estonsko	730	970	0,29	6,8	18	27	11,4	7	23
15	Česko	661	7072	2,09	2,6	38	24	15,7	1	2
16	Polsko	621	23857	7,06	3,2	58	16	7,5	18	9
17	Malta	615	316	0,09	4,3	54	18	7,4	20	24
18	Francie	587	39377	11,65	8,0	116	6	10,4	11	13
19	Belgie	514	5925	1,75	5,6	114	7	10,5	9	5
20	Rakousko	396	3462	1,02	5,4	84	9	8,1	15	19
21	Finsko	380	2086	0,62	7,8	69	13	2,5	27	27
22	Nizozemsko	345	5962	1,76	3,8	55	17	11,6	5	21
23	Švédsko	329	3289	0,97	8,3	40	23	11,4	6	15
24	Německo	308	25619	7,58	3,8	70	12	4,9	26	20
25	Dánsko	266	1552	0,46	5,6	42	22	6,1	23	26
26	Irsko	199	989	0,29	5,7	60	15	7,4	21	22
27	Lucembursko	157	94	0,03	6,8	25	26	12,8	4	16

* Zdroj: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2020-0214-AM-002-002_CS.pdf, ** Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00203/default/table?lang=en, *** Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_17_40/default/table?lang=en, **** Zdroj COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU) ke dni 15.9.2021 - https://www.arcgis.com/apps/dashboards/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6

Zelená dohoda EU klíčovou prioritou Plánu obnovy

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují hrozbu pro celý svět, bez ohledu na geografickou polohu. Podle zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu je z hlediska oteplování zeměkoule zásadní tzv. uhlíkový rozpočet, tj. hranice oteplení, kterou lidstvo nechce překročit. Bylo již vypočteno, kolik CO2 lidstvo může ještě vypustit, aby se pod danou hranicí udrželo. Pro udržení oteplení pod 1,5 °C, je možné ještě vypustit cca 400 Gt CO2, pod 2 °C pak 750 Gt CO2.

Evropská komise deklaruje, že by k dosažení těchto cílů měla vést Zelená dohoda pro Evropu, která má Unii transformovat na ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde se do roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů a kde bude hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů. Na realizaci jejích cílů jsou určeny investice ve výši 1,8 bilionu EUR, které jsou k dispozici v rámci programu oživení po pandemii i původního sedmiletého rozpočtu EU.

Zelená dohoda má za cíl zlepšení životního prostředí, uchování biologické rozmanitosti, zajištění čisté vody a ovzduší. Má se zlepšit život občanů v Evropě díky snižování energetické účinnosti budov, cenově dostupným potravinám, dojde ke zkvalitnění infrastruktury veřejné hromadné dopravy, inovacím a využívání vyspělých moderních technologií, recyklaci výrobků, zlepšené infrastruktuře na trhu práce a konkurenceschopnému průmyslu.

Oficiálně je Zelená dohoda pro Evropu tedy komunikována velice sebevědomě a v dlouhodobém horizontu jako přínosná. Máme-li však provést poctivou analýzu rizik - která je vyžadována u každé složité žádosti o dotaci z evropských fondů - tyto bezpochyby bohulibé cíle mají i několik méně veřejně komunikovaných hrozeb.

Emise skleníkových plynů podle regionů za rok 2018

Zdroj: https://www.c2es.org/content/international-emissions/

Podle dokumentu Global Energy & CO2 Status Report (iea.org) a Centra pro klima a řešení v energetice (c2es.org) jsou také zajímavé trendy do budoucna. Číně vzrostly emise CO2 za rok 2018 o 2,5 %, na 9,5 Gt. Více než 5% nárůst výroby elektřiny v uhelných elektrárnách zvýšil emise o 250 Mt. Pokud se chování Číny významněji nezmění, pak budou jejich emise podle těchto predikcí do roku 2030 i nadále významně růst díky pokračujícímu využívání fosilních paliv v těžkém průmyslu a energetice.

Ve Spojených státech v roce 2018 došlo k nárůstu emisí CO2 o 3,1 %. Navzdory tomuto nárůstu zůstávají emise v USA přibližně na úrovni od roku 1990, tedy o 14 % a 800 Mt CO2 nižší než na svém vrcholu v roce 2000. Predikovaný trend emisí USA zůstává neutrální.

V Indii došlo k nárůstu emisí o 4,8 %, tj. o 105 Mt, přičemž tento nárůst byl rovnoměrně rozdělen mezi energetiku a ostatní odvětví, jako je doprava a průmysl. Trendem Indie je podle predikcí poměrně strmý nárůst emisí CO2.

V celé Evropě emise klesly za stejný rok o 1,3 %, tj. o 50 Mt. Pokles spotřeby uhlí se soustředil na odvětví energetiky, kde výroba z obnovitelných zdrojů dosáhla rekordního podílu 37 % na skladbě zdrojů elektrické energie. Trend je podle těchto predikcí do roku 2030 mírně klesající.

V Japonsku emise klesají již pátým rokem. Pokles u všech fosilních paliv byl způsoben jak zlepšováním energetické účinnosti, tak nárůstem výroby z jaderných elektráren. I zde je očekávaný trend poklesu emisí.

Zajímavý je také pohled na globální emise skleníkových plynů podle odvětví. Na základě dat z dat roku 2016 jsou podíly následující:

Energetický průmyslu (4,4 %)
Výroba (24,3 %) – z toho výroba železa a oceli (7,2%)
Silniční doprava (12,1 %)
Lodní doprava (1,4 %)
Letecká doprava (1,1 %)
Ostatní doprava (1,9 %)
Odvětví bydlení (11 %)
Provoz komerčních budov (6,7 %)
Další spalování (3,6 %)
Zemědělství (11,9 %)
Změny ve využívání půdy a lesnictví (6,6 %)
Odpad (3,2 %)
Průmyslové procesy (5,7 %)
Fugitivní emise (5,9 %)

I kdybychom plánovaných cílů na úrovni EU dosáhli za cenu rizika snížení životní úrovně obyvatel EU, ohrožení sociálního smíru a některých strategických slepých uliček (například sázkou výhradně na elektromobilitu), pak bez stejně soustředěného tlaku na ostatní světové emitenty bude „Green deal“ pouze cestou k omezení vlastní konkurenceschopnosti, posílení soupeřů a dokonce i možnému rozpadu Evropské unie.

Mimo zájem médií stála například příprava Komplexní dohody o investicích (CAI) mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou, která měla usnadnit investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Tato dohoda šla nedávno k ledu paradoxně nikoliv z důvodů, že prioritou Číny zdaleka není péče o životní prostředí (eufemisticky řečeno), ale díky situaci v oblasti lidských práv. Nebude-li tedy politika Zelené dohody tvrdě vymáhat stejné standardy ochrany životního prostředí od zemí, které levně exportují své zboží a suroviny do EU, může být tento nadějný plán v očích laické i odborné veřejnosti vcelku rychle znehodnocen. Přesto je třeba ocenit, že jsme součástí společenství, které se rozhodlo na tuto riskantní cestu vydat.

Národní plán obnovy pro Českou republiku

V důsledku pandemie COVID-19 prochází česká ekonomika obdobím recese a hrubý domácí produkt české ekonomiky v roce 2020 klesl o 5,6 %. Vláda České republiky připravila Národní plán obnovy, strategický dokument, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 7 072 mil. eur (180 mld. Kč) ve formě nevratných prostředků (grantů).

Národní plán obnovy má šest pilířů, které se dále rozpadají na jednotlivé komponenty.

Náplní prvního pilíře „Digitální transformace“ s rozpočtem 28 mld. Kč je snížení administrativní zátěže pro firmy, digitalizace komunikace s úřady a propojení pracovníků kdekoliv v zemi.

1.1 Digitální služby občanům a firmám - alokace 2,857 mld. Kč

Cílem komponenty je digitalizace agend vykonávaných státem a veřejnou správou, zajistit vhodné podmínky pro správu datového fondu, přístup k datům a rozvoj otevřených dat. Dále zajištění elektronizace zdravotnictví, digitalizace služeb ve veřejné správě a v justici.

1.2 Digitální systémy veřejné správy - 7,054 mld. Kč

Vytyčeným cílem komponenty je vybudování efektivního prostředí pro digitalizaci agend poskytovaných veřejnou správou, tj. vytvoření center pro podporu eGovernmentu, rozvoj systémů pro elektronizaci zdravotnictví, agendových informačních systémů, digitální justice a rozvoj kybernetické bezpečnosti.

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě - 5,787 mld. Kč

Tématem komponenty je rozvoj vysokokapacitního připojení, rozvoj sítí 5G a sítí elektronických komunikací, které zajistí v maximální možné míře přístup k datovým službám.

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie - 5,710 mld. Kč

Součástí reforem je nastavení systému institucionální podpory investic, rozvoj start-upů a využívání nových technologií. Budou podpořena strategická odvětví jako je letecký průmysl, Evropské centrum excelence ve výzkumu a inovacích a Evropský boj proti fake news s tématem COVID-19. K dalším cílům patří přenos zahraničního know-how, demonstrace projektů pro rozvoj aplikací pro města, využití fondů pro rozvoj pre/seedových investic a internacionalizace start-upů, atp.

1.5 Digitální transformace podniků - 5,000 mld. Kč

Cílem komponenty je tvorba infrastruktury pro digitální transformaci, vybudování evropských a národních center pro digitální inovace, referenční testovací centra a přímá podpora digitalizace podniků.

1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení - 1,446 mld. Kč

Předmětem reforem bude rekodifikace stavebního práva a jeho zavedení do praxe, tvorba AIS systému, využití datového fondu veřejné správy v oblasti územního plánování a využití přínosů digitalizace stavebního řízení.

Druhý pilíř „Fyzická infrastruktura a zelená tranzice“ s rozpočtem 85 mld. Kč se zaobírá tématem zlepšení pohybu produktů s okolními zeměmi a současně zlepšování životního prostředí.

2.1 Udržitelná a bezpečná doprava - 24,000 mld. Kč

Cílem komponenty je rozvoj bezpečnosti dopravy, nových technologií a digitalizace a elektrizace železniční infrastruktury. Součástí je ochrana a zlepšování životního prostředí a stavba protihlukových opatření.

2.2 Snižování spotřeby energie - 8,265 mld. Kč

Pomocí renovace budov a modernizace veřejného osvětlení má dojít ke zvyšování energetické účinnosti. Reformy a investice se budou týkat podpory přípravných fází projektů ve státním i veřejném sektoru a realizace opatření ke snížení energetické náročnosti budov.

2.3 Přechod na čistší zdroje energie - 6,660 mld. Kč

Budou podpořeny projekty zaměřené na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, modernizaci teplárenství a distribuci tepla, na stavbu fotovoltaických zdrojů energie a související náhrada fosilních zdrojů energie s cílem snížit emise.

2.4 Rozvoj čisté mobility - 4,884 mld. Kč

K cílům komponenty patří výstavba dobíjecích a plnících stanic pro alternativní paliva a nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel.

2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší - 16,081 mld. Kč

Cílem komponenty je podpora komunitní energetiky, zlepšit kvalitu právního, správního a ekonomického rámce rozvoje obnovitelných zdrojů energie a kotlíkové dotace.

2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu - 14,576 mld. Kč

Komponenta podpoří udržitelnost zemědělské a lesnické krajiny jak z hospodářského, tak ekologického hlediska v souvislosti se změnou klimatu. Reformy a investice zahrnují protipovodňová opatření, opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, budování závlah a pozemkových úprav. Dále bude podpořeno zadržování vody v lesích.

2.7 Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda - 4,400 mld. Kč

Cílem komponenty je zavést nový legislativní rámec pro odpadové hospodářství, dopracování strategie Cirkulární Česko 2040, vybudovat recyklační a energetickou infrastrukturu a podpořit řešení úspory vody v průmyslu.

2.8 Revitalizace území se starou stavební zátěží - 3,332 mld. Kč

Předmětem projektů budou například energeticky účinné renovace budov pro podnikatelské i nepodnikatelské využití, budování přírodních úložišť uhlíku a regenerace brownfieldů.

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem - 2,984 mld. Kč

Cílem komponenty je zajistit ochranu proti suchu, zlepšit hospodaření s dešťovou vodou, pečovat o zvláště chráněná území a druhy rostlin/živočichů. Komponenta podpoří také adaptaci vodních, lesních i nelesních ekosystémů na změnu klimatu.

Třetí pilíř „Vzdělávání a trh práce“ s alokací 41 mld. Kč bude podporovat transformaci hospodářství s pomocí kapitálu a firem.

3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace - 4,857 mld. Kč

Budou podpořeny inovativní projekty s cílem rozvoje digitální a informační gramotnosti, zajištění vybavení škol a digitálních kompetencí pedagogů.

3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů - 13,156 mld. Kč

Cílem komponenty je adaptace vysokých škol na nové výukové metody a potřeby na trhu práce, podpora škol ve vyloučených lokalitách a zvýšení nabídky doučování žáků.

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce - 22,993 mld. Kč

Hlavními cíli této oblasti jsou rozvoj politiky zaměstnanosti, modernizace infrastruktury sociálních služeb a budování kapacit zařízení pro předškolní děti.

Pilíř 4 „Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19“ podpoří snížení nákladů firem a usnadní komunikací občanů se státem.

4.1 Systémová podpora veřejných investic - 2,471 mld. Kč

Cílem komponenty je implementace podpory příprav investičních projektů, analyticko-metodické podpory a systémové podpory za účelem zajištění finanční a společenské efektivity investic.

4.2 Nové kvazikapitálové nástroje na podporu podnikání a rozvoj ČMZRB v roli národní rozvojové banky - 1,000 mld. Kč

Prostřednictvím posílení skupiny ČMZRB v její roli a podpory jejich kvazikapitálových nástrojů budou podpořeny investiční aktivity malých a středních podniků.

4.3 Protikorupční opatření - bez nákladů uplatňovaných v NPO

Vizí této strategie je zlepšení postavení oznamovatelů, sběr dat o korupci, implementace reforem v justici a posílení legislativního rámce a transparentnosti soudů.

4.4 Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy - 0,034 mld. Kč

Reforma podpoří efektivitu ve veřejné správě s využitím principů „evidence-informed“.

4.5 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru - 7,390 mld. Kč

Cílem této komponenty je převážně reforma přístupu ke kreativnímu a kulturnímu sektoru prostřednictvím implementace statusu umělce a transformace Státního fondu kinematografie na Fond Audiovize.

Pilíř pátý „Výzkum, vývoj a inovace“ podporuje transformaci hospodářství.

5.1 Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví - 5,000 mld. Kč

V rámci komponenty budou podpořeny projekty základního výzkumu ve zdravotnictví. Primárními oblastmi podpory jsou obory s vysokou smrtností, výzkum infekčních chorob, virologie, onkologie, metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby.

5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe - 8,200 mld. Kč

V rámci komponenty bude podpořen výzkum a vývoj s tématem životního prostředí, dopravy a synergických efektů. Dále budou podpořena nová řešení podporující výkonnost podniků.

Šestá komponenta „Zdraví a odolnost obyvatel“ zvýší kvalitu života v České republice a posílí odolnost pracovní síly.

6.1 Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče - 3,901 mld. Kč

Budou podpořeny projekty vzdělávání lékařského i nelékařského personálu, zlepšení dostupnosti rehabilitační péče a rozvoj infrastruktury vysoce specializované péče a postgraduálního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.

6.2 Národní plán na posílení onkologické prevence a péče - 8,540 mld. Kč

Cílem komponenty je podpora národního onkologického programu NOP ČR 2030, zvýšení kvality preventivních programů, budování Českého onkologického institutu, rozvoj onkologické a hematoonkologické péče a také rozvoj Centra onkologické prevence.

Zdroj: https://www.planobnovycr.cz/

Česká vláda odhaduje, že zatímco do konce letošního roku by díky investicím realizovaným prostřednictvím Národního plánu obnovy mohlo být vytvořeno dodatečných 0,2 % reálného HDP, ve středně dlouhém období 5 let celkem 1,3 % HDP a v dlouhodobém horizontu do roku 2040 kumulativně 11,2 %.

Způsob rozdělení prostředků a harmonogram výzev

Zatímco některé dotační agentury se již prezentují podrobnou interní znalostí podmínek nejbližších výzev Plánu obnovy a nabízí své služby vybraným organizacím, z veřejně dostupných zdrojů nelze k datu uzávěrky tohoto článku vyčíst žádné informace o způsobu rozdělení prostředků mezi příjemce, harmonogramu nejbližších výzev, ani o výzvách samotných. Protože na webu Plánu obnovy nebyly dostupné informace o kontaktních osobách jednotlivých komponent, oslovili jsme národní kontaktní bod spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a získali následující odpovědi na naše dotazy:

Lze pro daný pilíř nalézt konkrétní kontaktní osobu, se kterou je možné konzultovat projektové záměry?

Kontaktní osoby jsou vždy stanoveny pro dané komponenty. Základem je určení, jakému resortu komponenta náleží. Povětšinou tvoří kontaktní osoby náměstci sekcí jednotlivých ministerstev, jež připravovali dané komponenty. Za koordinační orgán jsme oslovili vlastníky komponent s požadavkem na stanovení konkrétních osob, jež budou dané komponenty komunikovat vůči odborné i široké veřejnosti.

Proč nejsou zveřejňovány konkrétní postupy pro žadatele, jak je tomu například u Strukturálních fondů? Bylo nám řečeno, že některé výzvy již běží.

Toto je dotaz směřující na dané vyhlašovatele výzev, tj. vlastníky komponent, či jejich implementující subjekty. Národní plán obnovy je specifický v tom, že se jedná o kombinaci investic a reforem. Ne vše může probíhat formou výzev tak, jak je tomu v kohezní politice. Obecně nařízení, jímž se zřizuje Nástroj na podporu a oživení je zaměřeno na plnění milníků a cílů a nikoliv na výdajovou stránku. Další pevně dané požadavky směřují zejména do oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (čl. 22 nařízení). Další způsob provádění, vyhlašování výzev, jejich harmonogram, frekvence je již v kompetenci daného tvůrce komponenty. Pro Národní plán obnovy jako celek je důležité právě plnění milníků a cílů. Způsob, jak daného dosáhnout (formou výzev, výběrových řízení, změnou zákona atd.) je čistě na členském státu, resp. na vlastnících komponent.

Vzhledem k tomu, že NPO umožňuje díky textaci nařízení zahrnovat výdaje již od února 2020, je možné, že některé projekty realizované v roce 2021 již do plnění milníků a cílů zasáhnou. Nástroj pro oživení a odolnost je díky své variabilitě možné chápat také tak, že bude jiným zdrojem financování pro již známé programy – např. programy TAČR.

Je čerpání prostředků z Plánu obnovy dostupné všem subjektům, které předloží vhodný projekt naplňující dané priority, nebo již bylo rozhodnuto o příjemcích a projekty budou jimi předloženy až následně?

Podmínky čerpání podpory nastavují vlastníci komponent, jež jsou odpovědní za realizaci. Nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost ve svém obecném výkladu pouze stanoví, že je nutné dodržet veškeré české i evropské legislativní požadavky (ať už z oblasti veřejné podpory či z oblasti výběru dodavatele apod.). Samo nařízení nezakládá ve své textaci nějaké omezení příjemců podpory ve smyslu velikosti podniku či území realizace investic či reforem. Řada komponent, zejména z reformní oblasti, je ovšem postavena tak, že příjemcem může být právě jeden subjekt, pro kterého je komponenta určena (kraj, příspěvková organizace, orgán státní správy apod.).

Jak probíhá konzultace návrhů pilířů a komponent?

Toto je čistě v kompetenci vlastníka komponenty či implementujícího subjektu. On určuje dané konzultace, zapojení hospodářských a sociálních partnerů apod. Na centrální úrovni, za koordinační orgán nad úrovní vlastníků komponent, mohu pouze konstatovat, že konzultace v obecné rovině jsou předmětem Výboru NPO. Součástí Výboru NPO jsou hospodářští a sociální partneři (asociace, komory, odborové svazy apod.). Partneři se tak mohou do určité míry podílet na směřování NPO, ovšem jedná se o rovinu obecnou, nikoliv o rovinu konkrétních operací (investic).

Můžete naznačit případný harmonogram výzev a také průměrný čas od výzvy k předložení žádosti?

V tuto chvíli nemáme k dispozici. Oslovili jsme veškeré vlastníky komponent, aby harmonogram prací, jež plánují, prezentovali na řídícím výboru NPO, jež se bude konat koncem září. Po tomto jednání by pak měl být harmonogram prací k dispozici (nemusí se vždy jednat o harmonogram výzev). Harmonogram prací budeme mít k dispozici pro nadcházející období (do konce roku).

Budou předem zveřejňována kritéria pro výběr projektů v jednotlivých pilířích na úrovni projektu (nikoliv programu)?

Ano, pokud to bude relevantní. Na centrální úrovni pro všechny komponenty je stanovena pouze povinnost provádět transparentní výběr projektů k naplnění investic a reforem, resp. milníků a cílů. Naplňování milníků a cílů je věcí vlastníků komponent či jejich implementátorů, oni budou rozhodovat o tom, zda kritéria pro výběr projektů zvolí, jakou formou a s jakým obsahem.

Budou veškeré informace o přijatých a schválených projektech podrobně zveřejňovány?

Ano budou zveřejňovány údaje o podpořených projektech sloužících k naplnění cíle či milníku. Je již zakotveno, že je nutné zveřejňovat nejen údaje o jednotlivých opatřeních, ale také údaje o skutečných majitelích, a to i ve vztahu k dodavatelům, event. subdodavatelům.

SWOT analýza Národního plánu obnovy

Silné stránky

Projev solidarity s ostatními členy EU
Potenciálně nezáporný finanční čistý přínos
Udržení klíčových evropských trhů českého vývozu nad vodou
Společný nástroj řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou
Rychle dostupné a zaručené zdroje financování reforem
Odvaha řešit nepříjemné problémy v oblasti životního prostředí

Slabé stránky

Další zadlužení příští generace
Příliš nesouvisí s příčinami vyvolanými pandemií
Nezřetelný mediální obraz komunikovaných cílů a cesty k jejich dosažení
Vysoký důraz na omezování CO2 na úkor zachování biodiverzity
Nízká míra veřejné debaty ve vztahu k významu reforem
Nejasně komunikované postupy pro předložení žádostí a komunikace se žadateli

Příležitosti

Stimulace trhů a hospodářský růst
Součást společenství udávajícího celosvětový trend v otázkách životního prostředí
Efektivnější výkon státní správy a samosprávy
Odbyrokratizování procesů pro organizace i veřejnost
Podpora výzkumu a vývoje v řadě oblastí
Prevence proti dalším pandemiím

Ohrožení

Ručení za dluhy méně rozpočtově odpovědných zemí
Ztráta malé části suverenity díky společnému zadlužení
Nedostatečná komunikace přínosů a nákladů Zeleného údělu
Ohrožení konkurenceschopnosti EU při nevyváženém prosazování cílů Zeleného údělu
Nezvládnutí procesu rozdělení prostředků mezi nejkvalitnější projekty
Možný velice krátký čas na přípravu a realizaci projektů