Nový rozpočtový rámec Evropské unie 2028-2034 – od koheze k odolnosti?

Ing. Martin Dítě, MPA, Ing. Bc. Adéla Chytilová, GRANT ADVISOR, spol. s. r.o., Dotaceonline.cz

Evropská komise v červenci 2025 představila návrh nového víceletého finančního rámce EU pro roky 2028–2034. Jde o plán, který určí, kam bude Unie směřovat své investice – do inovací, sociálních programů, zemědělství, regionálního rozvoje, a nyní také do obrany. Česká republika návrh podporuje, protože zachovává princip evropské solidarity a koheze. Současně však upozorňuje na riziko oslabení politik, které jsou pro české regiony a venkov klíčové. Jaké příležitosti může nový rozpočet přinést obcím, krajům a podnikům? A kde naopak hrozí napětí mezi členskými státy a institucemi EU? Odpovědi nabízí následující článek.

Úvod - proměna rozpočtové filozofie Evropské unie

Evropská unie v současnosti vstupuje do nové éry plné geopolitických a ekonomických změn. Otřesy v politickém směřování v řadě států západního světa, dopady kroků reagujících na klimatickou problematiku i tlak úspěšnější konkurence z jiných částí světa nutí zástupce současné Evropské unie hledat větší soběstačnost – v energetice, obraně i průmyslu.

Na tyto změny reaguje Evropská komise po svém - návrhem nového víceletého finančního rámce pro roky 2028–2034, jehož objem dosahuje téměř dvou bilionů eur. Nejde jen o rozpočet, ale o politický manifest, který demonstruje, kam dnešní Unie směřuje a jak chce posílit svou pozici ve světě.

Nový rámec má podle návrhu Komise dvojí ambici – zachovat současné principy evropské solidarity a zároveň zvýšit schopnost Unie reagovat na nastávající změny v geopolitice. Komise chce podle svých slov přetvořit rozpočet z přerozdělovacího nástroje na moderní investiční rámec, který propojí hospodářské, ekologické i bezpečnostní cíle.

Politické priority EU 2028–2034

Podle slov EK bude nový víceletý finanční rámec (MFF) skutečným investičním nástrojem, který dokáže dělat to, co národní rozpočty samy nezvládnou – podporovat dlouhodobý rozvoj, solidaritu a stabilitu napříč Evropou. Z tohoto návrhu vyplývá další snaha Komise o „více Evropy“. Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie pro období 2028–2034 počítá s rozpočtem téměř dvou bilionů eur, tedy asi 1,26 % hrubého národního důchodu zemí EU. Komise ho představuje jako investiční nástroj.

Jeden plán pro všechny fondy - základem návrhu jsou tzv. „Národní a regionální partnerské plány“. Ty sjednotí evropské fondy do jednoho rámce a nahradí desítky současných programů. Každý stát tak bude mít jeden přehledný finanční rámec pro investice i reformy, zaměřený na regionální rozvoj, soudržnost a zemědělství, ale nejen to. Méně rozvinuté regiony budou mít zaručené minimální financování a jednodušší pravidla pro čerpání. Pro venkov a zemědělství zůstává vyčleněna ustálená podpora – od přímých plateb zemědělcům, přes environmentální opatření, až po podporu mladých farmářů.
Investice do lidí a hodnot - rozpočet klade stále důraz na vzdělávání, dovednosti a sociální soudržnost. Program Erasmus+ (40,8 mld. €) se stane páteří tzv. Unie dovedností a nový program AgoraEU má dle Komise posilovat občanskou angažovanost, kulturu a mediální svobodu. Evropský sociální fond plus (ESF+) pak bude nadále podporovat zaměstnanost, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Proto se všechny sociální a kohezní fondy sjednotí do Národních a regionálních partnerských plánů. Každý stát bude muset vyčlenit minimálně 14 % prostředků na zaměstnanost, vzdělávání a boj s chudobou.
Inovace a konkurenceschopnost - nový Evropský fond pro konkurenceschopnost (409 mld. €) bude dle strategického návrhu investovat do čistých a obnovitelných zdrojů energie, digitalizace, biotechnologií, zdravotnictví, zemědělství a nově i do obranného průmyslu. Společně s programem Horizon Europe (175 mld. €) vytvoří systém podpory v celém životním cyklu – od výzkumu po uvedení inovací na trh. Tento model má odstranit roztříštěnost dosavadních programů a zjednodušit přístup žadatelů prostřednictvím jednotných pravidel a digitálního portálu. Cílem je posílit evropskou soběstačnost v klíčových odvětvích a snížit závislost na dodavatelích mimo EU, zejména v energetice a obranných technologiích.
Zelená a digitální transformace - třetina rozpočtu půjde na staronové klimatické a environmentální cíle – přechod na čistou energetiku, ochranu přírody a rozvoj oběhového hospodářství. Digitalizace by měla doplnit ekologickou transformaci: Unie chce využít nové technologie pro úsporu energií, efektivní veřejné služby a rozvoj datové ekonomiky.
Bezpečnost a krizová odolnost – Evropa chce být bezpečnější. EU plánuje nový krizový mechanismus s kapacitou až 400 mld. €, který má pomáhat státům při mimořádných situacích – od pandemie po přírodní katastrofy. Má se posílit i civilní ochrana, zdravotní připravenost a krizové zásoby v zemědělství.
Obrana a migrace – navrhovaný rozpočet má výrazně zvýšit podporu pro obranu, bezpečnost a ochranu hranic. Na obranu půjde rekordních 131 mld. €, pětkrát více než dříve. Peníze půjdou na výzkum, vývoj i vojenskou mobilitu. EU chce vytvořit základ obranné unie a posílit investice do kyberbezpečnosti. Na migraci a ochranu hranic je vyčleněno dalších 34 mld. €.
Silnější role EU ve světě – s tímto cílem a pod hlavičkou Global Europe bude mít EU rozpočet 200 mld. € na zahraniční politiku, rozvojovou spolupráci a podporu kandidátských zemí. Z toho 100 miliard eur je určeno na pomoc Ukrajině. Cílem je dle exekutivy EU posílit vliv Evropy ve světě a propojit vnější politiku s klimatickými a hospodářskými cíli.

Tabulka 1: Rozdělení rozpočtu EU podle hlavních bloků MFF 2028-2034

Zdroj: Evropská komise, MFF Summary: An ambitious budget for a stronger Europe 2028-2034, 3. září 2025

Reforma příjmové strany rozpočtu

Reforma příjmové strany rozpočtu je jedním z klíčových prvků návrhu nového finančního rámce. Evropská komise deklaruje, že ambicióznější výdaje musí stát na stabilních a předvídatelných příjmech. Cílem je omezit závislost na národních příspěvcích podle výkonnosti ekonomik a posílit „evropské“ zdroje financování, které odpovídají novým prioritám Unie.

Komise navrhuje pět nových vlastních zdrojů, které by měly do rozpočtu přinést zhruba 58,5 mld. € ročně (v cenách roku 2025):

Emisní systém EU ETS – část výnosů z nových kontroverzních emisních povolenek má jít přímo do rozpočtu EU (9,6 mld. € ročně).
Uhlíkové clo (CBAM) – poplatky z dovozu uhlíkově náročných výrobků mají přinést asi 1,4 mld. € ročně.
Poplatek z elektroodpadu (e-waste levy) – příspěvek podle množství neodevzdaného elektroodpadu (15 mld. € ročně) má podporovat princip oběhového hospodářství.
Daň z tabákových výrobků (TEDOR) – jednotná minimální sazba pro členské státy má přinést 11,2 mld. € ročně a mít i preventivní zdravotní efekt.
Korporátní příspěvek CORE – nová daň z obratu velkých firem s obratem nad 100 milionů €, které působí na jednotném trhu (6,8 mld. € ročně).

Jde o největší modernizaci systému příjmů EU od 80. let. Návrh však vyvolává i obavy. Průmyslově silné státy upozorňují, že nové poplatky – zejména CORE – by mohly zatížit exportní firmy a dále snížit konkurenceschopnost EU. Z dlouhodobého hlediska by nové příjmy měly umožnit postupné snížení národních příspěvků a posílit Unie jako protiváhu k národním politikám. Reforma tak očekávatelně posouvá EU o krok blíže k hlubší integraci a vlastní finanční odpovědnosti, což nemusí být ode všech států přijato s pochopením.

Reakce České republiky na návrh víceletého rozpočtu EU 2028–2034

Obecná pozice ČR - Česká republika má podle odhadů exekutivy EU získat 29,4 mld. € (cca 740 mld. Kč). Z této částky půjde 94 % na kohezi, zemědělství, venkov a sociální pilíř, 2 % na migraci a bezpečnost a 4 % na Sociální klimatický fond. Česká pozice zdůrazňuje nutnost zachování objemu prostředků pro kohezi a zemědělství, které tvoří základ regionálního rozvoje a stability venkova. Zároveň podporuje návrh Komise na zjednodušení administrativy a větší flexibilitu mezi fondy prostřednictvím Národních a regionálních partnerských plánů, jež mají sjednotit programy a usnadnit čerpání.

Strategické priority – první prioritou ČR je nadále koheze a regionální vyváženost – především zachování podpory pro strukturálně postižené kraje, jako jsou Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Druhou prioritou je spravedlivá transformace a energetická bezpečnost. Ze Sociálního klimatického fondu by mohlo připadnout ČR 1,2 mld. € na renovace budov, čistou mobilitu a úspory energií v souladu s Green Dealem a REPowerEU. Třetí prioritou je aktivní zapojení českých podniků a výzkumných institucí do nových evropských programů, zejména European Competitiveness Fund (409 mld. €) a fondů pro obranu, bezpečnost a vesmír (131 mld. €). Tyto zdroje by měly udržet konkurenceschopnost českého průmyslu a podpořit inovace.

Tabulka 2: Národní a regionální partnerské plány – alokace MFF 2028-2034 v mld. €

Zdroj: Evropská komise, “MFF Member States allocation, 17. 07. 2025

Výhrady a obavy - ČR upozorňuje na několik rizik:

Podmíněnost čerpání fondů principy právního státu, která může být zneužívána politicky.
Možné snížení flexibility – sjednocení fondů do partnerských plánů omezuje význam národních priorit.
Nové vlastní zdroje EU – zejména korporátní příspěvek CORE může dále nepřiměřeně zatížit český průmysl s vyšší energetickou náročností.

Politické a společenské reakce - postoje v ČR se liší. Odcházející vládní koalice podporuje stabilní rozpočet a posílení obranné dimenze, ale trvá na zachování koheze a zemědělství. Opozice návrh kritizuje kvůli růstu rozpočtu, důrazu na migraci a obranu a zavádění nových „bruselských daní“. Odborná veřejnost oceňuje menší byrokracii a integrované plánování, upozorňuje však na klesající podíl významu politiky soudržnosti.

Kritická reflexe autorů

Návrh nového rozpočtu EU na roky 2028–2034 je zásadním okamžikem evropské finanční politiky, který může ovlivnit další fungování projektu Evropské unie. Komise se snaží na jedné straně uchovat současné principy soudržnosti a dekarbonizace, na druhé straně je bez jednoznačné politické podpory kombinuje s novými cíli – investicemi do obrany, podporou Ukrajiny a migrační problematiky. Tak široký záběr zákonitě přinese i rizika.

Pomoc Ukrajině – solidarita nebo riziko nestability? Evropská unie chce poskytnout Ukrajině až 100 miliard eur na obnovu a stabilizaci. Experti však upozorňují, že vysoká míra korupce a slabá státní správa mohou efektivní využití těchto peněz ohrozit. Pokud by pomoc byla chápána jako příprava na rychlé členství, mohla by vyvolat odpor jak uvnitř EU, tak na samotné Ukrajině. Návrh bere méně v potaz jiné, již podstatně lépe připravené čekatele. Unie by proto měla podporu pojmout spíše pragmaticky – pro obnovu a stabilitu, ne rychlou integraci.

Riziko centralizace rozhodování - nové Národní a regionální partnerské plány mají zjednodušit systém čerpání fondů, zároveň ale posilují rozhodovací roli Evropské komise. To může vést k omezení prostoru pro národní vlády a samosprávy. Zjednodušení by proto nemělo znamenat, že se o místních prioritách bude rozhodovat jen z Bruselu.

Dluhová politika a fiskální odpovědnost - rozpočet počítá s pokračováním společného evropského zadlužování, které vzniklo po pandemii. Krátkodobě zvyšuje investiční možnosti, dlouhodobě ale vytváří závislost na finančních trzích a rozvolňuje pravidla fiskální odpovědnosti. V kombinaci s rostoucími výdaji to může prohloubit rozdíly mezi „úsporným severem“ a „investičním jihem“.

Obrana ano, militarizace ne - posílení výdajů na obranu a bezpečnost je logickou reakcí na situaci ve světě. Důležité však je, aby nová obranná politika EU doplňovala, nikoli nahrazovala mandát NATO. Unie by měla investovat do kybernetické a civilní ochrany, ne do vytváření paralelních struktur.

Právní stát – rovná pravidla pro všechny - podmíněnost čerpání fondů dodržováním principů právního státu je správná, musí ale zůstat politicky neutrální. Program AgoraEU má posilovat demokratické hodnoty EU, tento pojem může být však dvojsečný. Pokud by se stala nástrojem nátlaku na státy s odlišnými názory, mohla by poškodit důvěru v evropskou myšlenku a posílit vnitřní polarizaci.

Na závěr - rozpočet jako strategický nástroj, nebo riziko příliš rychlé integrace?

Návrh víceletého rozpočtu Evropské unie pro období 2028–2034 představuje sebevědomou snahu proměnit unijní finance v nástroj, který dokáže řídit téměř vše - reagovat na dnešní geopolitická, ekonomická, environmentální i společenská témata. Exekutiva EU chce vytvořit rozpočet, který bude nejen investiční a inovativní, ale pružný v době krizí.

Návrh přináší pozitiva i negativa – větší flexibilitu, důraz na inovace a soudržnost či snahu o jednodušší systém čerpání. Zároveň ale vyvolává obavy z přetížení systému, nadměrné centralizace rozhodování a oslabení rozpočtové kázně díky rebeliím národních vlád. Je důležité, aby pomoc Ukrajině zůstala oddělená od vnitřních programů EU a nesloužila jako nástroj politického tlaku či urychlené integrace a současně nebyly přehlíženy podstatně lépe připravené kandidátské země pro vstup do EU. V době dalších politických změn v jednotlivých zemích Unie je možné, že navrhovaná reforma, která měla Evropu posílit, se naopak stane zdrojem nových napětí mezi státy, institucemi a občany.

Z pohledu České republiky by mělo být klíčové najít rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. ČR dlouhodobě podporuje zjednodušení rozpočtu, posílení obranné kapacity i vyšší transparentnost, zároveň však trvá na zachování koheze, zemědělství a principu subsidiarity – tedy práva států a regionů rozhodovat o vlastních prioritách. Česká vyjednávací pozice by měla být pragmatická, nikoli ideologická – směřovat k rozpočtu, který propojí ekonomickou efektivitu s dlouhodobou stabilitou a respektuje různorodost členských států.